Rubriky
Nezařazené

Someone Special

Someone Special

Co je to láska? Zásadní otázka, kterou si pokládá každý z nás. Otázka, na kterou není v lidských silách jednoznačně odpovědět. Pro jednoho může být důkaz slabé vůle, pro většinu pak nejsilnější cit, jenž jsou schopni produkovat a přijímat. Ale jak poznáme, že toho druhého skutečně milujeme, popřípadě, že on (ona) miluje nás? Společně s námi se ptá hned na počátku filmu Someone Special i hlavní hrdina Dong. Měl již několik žen a vždy si myslel, že je to ta pravá…jenomže nikdy nebyla.

Ano, jak jste již asi správně vytušili, Someone Special je romantický film, nicméně není třeba se ničeho bát. Většina z nás má s tímto žánrem bohužel neblahé zkušenosti, za které mohou americká filmová studia, kde se, až na výjimky (např. vynikající film „V dobré společnosti“), romantika rovná trapný, laciný, vykonstruovaný příběh. Muž a žena, kteří by se nikdy ani nepozdravili se nějakým „zázrakem“ dostanou jeden k druhému a nakonec je vše vygradováno nechutným patosem, nekonečným opakováním slov „Miluji tě“ a sexuální scénou, popřípadě nudným objímáním. Prostě brak.

Someone Special

 V korejském provedení je ale vše úplně jinak. Kdo se s tamním filmem již někdy setkal, dá mi za pravdu, že děj bývá v romantických snímcích v podstatě velice prostý. Což může znít jako fráze, ale podle mě Korejci pochopili, že láska je fenomén abstraktní, který se vyskytuje ve zcela normálním fyzickém světě.

Může zasáhnout každého, a proto hrdinové bývají obyčejní lidé, kteří zažívají obyčejné věci. V čem je tedy ona výjimečnost? Právě v tom! Jestli něco Korejci umí skutečně mistrovsky, pak naplnit film tak silnými emocemi, že zasáhnou každého. Vtáhnou nás do příběhu, který poté prožíváme společně s hlavní postavou. A úspěch spočívá v tom, že příběhu věříme.

Vše, co se v něm odehrává, by se mohlo přihodit i nám, což při sledování dobře víme a tajně po tom toužíme. Lidskost hrdinů, krása detailů a moře citů. Můžete být sebelepší řemeslníci, ale pokud to v sobě přirozeně nemáte, nedokážete dát snímkům takovou duši, jakou mají právě ty korejské.

Someone Special

Someone Special je o muži, který nemá moc času a netouží po ničem jiném, než se skutečně a natrvalo zamilovat. Hledá svou lásku horlivě a místy propadá beznaději. A právě v takových situacích se stává, že to, co hledáte, bývá kolikrát tak blízko, že si toho nejste schopni všimnout. Someone Special není komedie. Jedná se o mrazivé a upřímné drama, které nepostrádá komické odlehčující scény. V tomto snímku se o lásce nežertuje, láska se zde prožívá. 

Než vám jeden z mých nejoblíbenějších filmů doporučím, musím vás varovat. Pokud jste žádnou jinou romantiku z Koreje nikdy předtím neshlédli, může ve vás první setkání zanechat trvalé následky. Otevře vám srdce a ukáže vám, že mezilidské vztahy nejsou pouhou formalitou. Troufám si tvrdit, že co dokázal Shakespeare v „Sonetech“, podařilo se vyjádřit Korejcům v některých svých filmech, mezi které Someone Special rozhodně patří.

Zajímavosti:

  • V roce 2004, kdy film vznikl, se umístil v korejských kinech až na 32. místě ve sledovanosti
  • Herec Jae-yeong Jeong, který ztvárnil hlavní roli, je velice obsazovaný a oblíbený korejský herec, má za sebou snímky jako „Silmido“, „Sympathy for Mr. (i Lady) Vengeance“
  • Alternativní mezinárodní název filmu zní „A Girl I Know“

Info

  • Režie: Jin Jang
  • Scénář: Jin Jang
  • Rok vydání: 2004
  • Délka filmu: 107 minut
Rubriky
Nezařazené

The Orchid and the Rose

obrazek

Orchidej a Růže, jak by asi zněl český překlad, je kratičký animovaný film od kanadské skupiny Lost Boys Studios. Dílko vzniklo v roce 2005 v režii pánů Denise Tala a Marka Benarda.

Pokud bych měl říct něco o ústřední zápletce, pak mě nenapadá nic lepšího, než že se jedná o jakési neuvěřitelně lyrické „botanické něžnosti“… Veškerá dějovost je zde opravdu potlačena na naprosté minimum, a vy si budete čtyři minuty vychutnávat velmi silný a dojemný emocionální prožitek o dvou zaláskovaných kytičkách…

obrazek
:-)
:-)

Z technického hlediska mi nezbývá nic jiného, než snímek označit za bezchybný a na oko velmi příjemný. O sluchu ani nemluvě, protože doprovodná hudba je doslova rajská.  Osobně mi asi nejvíce zůstával rozum stát při pohledu na dokonalou a především nesmírně citlivě ztvárněnou personifikaci obou květin… Už jenom z tohoto důvodu byste si The Orchid and the Rose neměli nechat proklouznout mezi svými dobrých filmů chtivými prstíky. 

Info

  • Animovaný / Krátkometrážní
  • Kanada, 2005, 5 min
  • Ocenění : 2006 – Best Technical Achievement na Vancouverském festivalu krátkých filmů
Rubriky
Nezařazené

The Godfather – Kmotr

Strhující herecké výkony, tragické lidské osudy, zrady, všudypřítomná pomsta, rodinné hodnoty a to vše zahaleno krvavým pláštěm, dokresleným podmanivou hudbou, jež zesiluje pečlivě vytvořenou atmosféru 50. let v New Yorku. Toto legendární gangsterské dílo režisérského mistra Francise Forda Coppoly se chová jako mafie samotná. Pomalu a nenápadně vás zatáhne do děje, zmocní se vás, a když chcete pryč, zjistíte, že není cesty zpět a donutí vás toto velkolepé dílo sledovat až do samotného konce.

Kmotr

Kmotr je klasika a troufl bych si tvrdit, že i jedním z nejlepších mafiánských filmů, které kdy byly natočeny. Jsou to právě dokonale vykreslené charaktery postav, na kterých režisér postavil svůj film. Postavy nejsou vyloženě dobré či snad špatné, chovají se prostě jako lidé v reálném životě, tak, že je chvíli nenávidíte a po té zase milujete. Nelze opomenout ani některé naturalisticky pojaté scény, které podtrhují atmosféru newyorského podsvětí.

Kmotr

První film podle románu z pera vynikajícího Maria Puza vznikl v roce 1972 a zavádí nás do Spojených států amerických v druhé polovině padesátých let. Don Vito Corleone (excelentní Marlon Brando) vládne mafiánské rodině, která podplácí soudce, má velké příjmy z hazardu a jiných nezákonných aktivit. Don je velice šlechetný, dá-li se to vůbec o gangsterovi říct. Když za ním někdo přijde s prosbou o pomoc (např. zlikvidovat někoho), pan Corleone mu rád vyhoví a poradí, na oplátku bude dotyčný donovi zavázán protislužbou, ke které však ani nemusí dojít. Na Vita je spáchán atentát, don jej však přežije, ale je ve vážném stavu. Do čela rodinného podniku se dostane impulzivní syn Sonny, který je zaslepen touhou po pomstě. Nitky vedou k další mocné rodině, která chce převzít moc. Sonny je zabit a vše nyní leží na Michaelovi, dalším synovi, který však nechtěl mít s praktikami otce nic společného a chtěl pouze v poklidu žít s přítelkyní Kay. Probouzí se v něm ovšem horká siciliánská krev a povinnost chránit rodinu.

Odkaz

Info

  • Režie: Francis Ford Coppola
  • Scénář: Mario Puzo
  • Hudba: Nino Rota
  • Kamera: Gordon Willis
  • Hrají: Al Pacino, Michael Corleone, Diane Keaton, Kay Adams, James Caan
Rubriky
Nezařazené

Tetsuo – The Iron man

Tetsuo

Myslíte, že už jste toho viděli a zažily dost a že vás nic nemůže totálně šokovat, zhnusit a fascinovat zároveň? Tak to jste ještě neviděli totální kousek z japonské kinematografie Tetsuo – The Iron Man.

V tomto článku se nebudu zabývat dějem a nebudu vás tak nudit tím, co Shinya Tsukamoto perfektně převedl do filmové podoby, budu se vás snažit zahrnout svými zážitky a postřehy, které jsem po zhlédnutí pro mě už kultovního kousku nabyl. Začátek filmu vás rychle strhne do silně naturalistické, impresionistické a industriální atmosféry, která vás bude doprovázet po celý zbytek filmu. Představte si, že jste v metru, ve kterém je naprostá tma, jen čas od času problikne světlo, aby vám odkrylo pohled na něco opravdu šíleného a vše doprovází ta nejděsivější kyberpunková hudba. Asi tak jsem se cítil celý film. V Tetsuovi se využívají tak neuvěřitelně nelogické, až bizarnní přechody do následující scény, že to až není možné (všiměte si auta, jež srazí maníka, který zrovna zjistil, že noha, do které si narval půlmetrovou tyč, je plná červů).

Dá se takový film vůbec pochopit? Myslíte, že scéna, kde hlavní aktér 2 minuty říká do telefonu „Kdo je?“, načež z druhé strany se mu dostává odpovědi „Haló?“, nebo kde provrtá vrtačkou, která se mu z ničeho nic probila z kalhot, svou milou, má něco říci? Podle mého názoru má.

Příběh je jako obvykle založen na té nejnelogičtější, ale zárověn nejsilnější věci, a to na lásce. Přichází ale něco, co tuto idylu chce narušit, a podle mého názoru je to psychika samotného hlavního hrdiny, který po úvodním sražení blaznivého chodce zůstává poznamenán. Duševní choroba vzniklá díky šoku při pohledu na toho mrtvého člověka začíná nabírat na obrátkách (představuje si, že se mění v železo), jeho milá si změny všímá a on ji v amoku zabíjí. Nakonec s představou, že se spojil s osobou, kterou srazil, a tím pádem zabil, sám páchá sebevraždu a odchází do věčných lovišť.

Tetsuo big

I tak se dá pochopit jeden z nejnepochopitelnějších snímků všech dob. Samozřejmě, až tento film uvidíte, pochybuji že budete mít podobnou představu jako já, možná si vyvodíte vlastní vysvětlení, anebo žádné, ale to já dělám nerad a vždy chci dojít k nějákému závěru. Pozor, podotýkám ne k racionálnímu vysvětlení, protože to v mnoha případech nejde (viz lynchoviny).

Já vlastně došel k tomu, že vše, co se ve filmu odehrávalo, bylo z pohledu hlavního hrdiny Tetsua, který si díky incidentu vyvolat težký šok, tím se vzbudila jeho těžká psychická porucha, která v něm dřímala, a tím pádem vše, co se dále odvíjelo, bylo jen a jen v jeho hlavě…

info

  • Japonsko, 1988, 67 min
  • Režie: Shinya Tsukamoto
  • Hodnocení 7/7

odkazy

  • zajímavé přízpěvky rozhodně stojí za přečtení ::Klikni zde
  • nejhustější scény z filmu pohromadě : Klikni zde
Rubriky
Nezařazené

Exorcist – Vymítač ďábla

Exorcist

Spojte výtečný scénář, skvělou hudbu, perfektní střih, neuvěřitelné herecké výkony, atmosféru která by se dala krájet nožem a máte ten nejvíce šokující film všech dob Exocistu…

Roku 1977 přišlo do kin něco jiného než obyčejný film, něco na co nebylo oko diváka vůbec připraveno. Tento snímek ovlivnil všechny kdo jej viděli. Podává ten nejnaturalističtější a nejsugestivnější obraz zla jaký tu kdy byl a bude…

Říkají se fámy o tom že režisér William Friedkin, pro to, aby docílil co největší autentičnosti střílel ze zbraně před herci(aby vypadali co nejvystrašeněji), a malou Regan nechával v chladné místnosti(aby se jí linula děsivá pára z úst). Klidně bych tomu uvěřil, protože herecké výkony jsou opravdu famozní. Hlas malé hrdinky do které se dostal ďábel je strašlivý. Za Tubullar Bells zaslouženě dostal Mike Oldfield oscara, ale podle mého názoru nebyla hudba moc využitá. Zazněla jen v jediné scéně kde Reganina matka jde po ulici domú. Scény kde Regan mluví 6ti hlasy po zpátku, kde otačí hlavou o 360 stupňú, kde jde ze schodů po čtyřech jako nějaký pavouk a přirom jí z úst crčí krev, patří k tomu nejlepšímu co nám hororová kinematografie přináší.

Exorcist

Do malé Regan se dostává ďábel, který jí chce zabít, ale ještě před tím chce pořádně potrápit její blízké. Stíhá zabít přítele své matky. Matka si neví rady a stejně na tom jsou i medici. Jediná možnost jak Regan, která v této fázi filmu má hlas jak 70letý chlap po 3 odvykacích kůrách na protialkoholním a pleť jak v posledním stádiu lepry,zachránit je vymítání. Nevděčný job získává otec, který je bývalým boxerem a na poslední fázi vymítání se dostaví legenda vymítání otec Merrin. Závěrečná scéna vymítání je tím nejlepším co film může nabídnout.

Největší plus filmu je, že vybaluje trumfy pozvolna a hlavně postupně. Bojíte se pernamentně a stále jiným způsobem. Tohle je nesporně nejdůležitější stránka kvalitního hororu.

Exorcist

Svatý kříž ať je mi světlem a drak ať není mým vůdcem Odstup, Satane, nepokoušej mne marnostmi To, co nabízíš, je zlé sám vypij svého jedu.

Odkaz

info

  • Režie: William Friedkin
  • USA, 1973, 122 min
  • Hodnocení:7/7
  • Oscar 2 : Zvuk, Scénář – A + 8 nominací: Nejlepší film, Režie, Herec VR – Jason Miller, Herečka HR – Ellen Burstyn, Herečka VR – Linda Blair, Výprava, Kamera, Střih

zajímavé odkazy

Rubriky
Nezařazené

Klepání na nebeskou bránu – Knockin‘ On Heaven’s Door

Klepani

Jak tenká hranice je mezi životem a smrtí. Každý okamžik bychom si měli užívat naplno a nelitovat nikdy svých činů. Tak by se dalo žřejmě vyložit hlavní poslání filmu Knockin‘ On Heaven’s Door. Tento německých snímek patří k nejkvalitnějším filmům, které západoněmecká kinematografie vytvořila a získal mnohé uznání i na mezinárodní scéně.

Hlavními postavami filmu je dvojice mladíků- Martin Brest a Rudi Wurlitzer. Jejich životní osudy se spojí v nemocničním oddělení, kde oba zjistí, že trpí nevyléčitelnými chorobami- leukémií a tumorem na mozku. I navzdory naprosto odlišným charakterům obou hrdinů se v podnapilém stavu rozhodnou splnit si své nejtajnější přání než opravdu zaklepou na nebeskou bránu. Jejich hlavní přání je vidět oceán. V počátku filmu můžeme vlastně sledovat dvě dějové linie. Jednu tvoří právě zmiňovaní hlavní hrdinové, další nám ukazuje dva naprosto směšné gangstery, kteří mají za úkol převést nádherného mercedese ke kupci. Samozřejmě se jim nešťastnou náhodou povede přejet malého chlapce, který si svým nevybíravým chováním dosáhne odvozu do blízké nemocnice.

Právě zde se oba ději spojují, Rudi a Martin nepozorovaně (i když s kapkou alkoholu) vkradou do onoho auta a snaží se jím ujet. S notnou dávkou štěstí, ale i retardovanosti gangsterů najdou správný výjezd a uhání si to přímo k moři. Záhy ale zjistí, že nemají dostatek peněz, a proto postupně vykradou banku a benzínovou pumpu. Poté ale díky naprosté náhodě se jim podaří najít záhadný kufřík v zadní části vozu, ve kterém najdou 1 milion marek. Samozřejmě notnou částí filmu jsou různé honičky s policejními ale i gangsterskými auty. Pokaždé se jim ale podaří bez větší újmy uniknout. V hotelovém pokoji se poté rozhodují, jak vlastně využijí svých peněz. Martin chce své matce koupit Cadillaca po vzoru Elvise Presleyho, který taktéž zakoupil své matince nádherného růžového Cadillaca. Rudi má naprosto odlišné přání a to sex se dvěma ženami. Proto se dostávají do míst, kde vlastní děj začíná , tedy do místního nevěstince. Rudi si objedná dvě sličné prostitutky a prožije s nimi noc vášní. Ale i po tak nádherné noci na něj doléhá nostalgie a částečná lítost nad tím, co ještě nestačil prožít. Přemýšlení mu ale záhy utne jeden z padouchů, který jej načapá přímo v posteli. Výslech na téma peněz je přerušen až příchodem bosse, který neskrývá své sympatie ke dvěma mužům a nechá je odjet ke kýženému oceánu. Po všech strastiplných překážkách, Rudi a Martin dorazí k rozburácenému oceánu a s láhví tequily si užívají nádherného pohledu, který se jim naskýtá.

Mě osobně film docela překvapil svou lehkostí, ale taky smíšenosti pocitů, které ve vás zanechá. Jednu chvíli se musíte smát, ale pak na vás dopadne silná pesimie ze smrti a z krátkosti života. Určitě film stojí ze shlédnutí, protože opravdu patří mezi německé skvosty.

Odkaz

INFO

  • Délka filmu: 87 minut
  • Režie: Thomas Jahn
  • Scénář: Thomas Jahn
  • Hudba: Christian Neander
  • Hlavní postavy: – Martin Brest
    • Til Schweiger
    • Rudi Wurlitzer- Jan Josef Liefers

OCENĚNÍ:

Nejlepší německý film roku 1997, nejlepší film mnoha filmových festivalů- např. Moskva, Berlín, Golden screen ve Franfurktu

Rubriky
Nezařazené

Kukushka

Strhující příběh dvou vojáků z nepřátelených stran a jejich hostitelky- mladé Laponky v nádherné sibiřské krajině. Takto by se dal ve zkratce shrnout příběh velmi úspěšného film Kukushka. Režisér Aleksandr Rogozhkin, kterého jste mohli již zaznamenat např. u taktéž úspěšného filmu Svéráz národního lovu či Svéráz národního rybolovu, se v roce 2002 odvážil k velmi odvážnému kroku, a to k natočení filmu, jehož scénář již měl dlouho připraven, ale nebyl jsi jistý obsazením herců, protože předpoklady na ně byly více jak náročné. Považte hlavní herečka musela zvládnout základní slovník laponských kmenů, další herec musel mluvit finsky a poslední hlavní aktér rusky. Naštěstí měl režisér při své volbě opravdu štěstí, a proto vznikl z dalších vynikajících kousků, jehož sláva již dnes dorazila do všech koutů světa.

Kukushka

Celý děj filmu se odehrává ke konci druhé světové války v nehostinné sibiřské pustině.

Voják Všiklo je chycen jako zrádce a přivázán ke kameni , kde má umřít. Vojáci mu nechají jen základní věci, ku příkladu pušku, vodu, oheň. Bohužel pro něj mu tyto zásoby stačí pouze jen na několik dnů, a proto musí rychle jednat, aby se z pout co nejrychleji dostal. Pomocí postupného vypalování kamenu do kterého je přikován řetěz se mu to povede a je osvobozen. Počátek filmu je ale propojen ještě s osudem jednoho vojáka a to ruského vysloužilce Ivana, který má být za kolaboraci a velezradu odvezen do vězení. Při převozu se ale dostanou spolu s řidičem pod palbu a on víceméně díky štěstí zůstává naživu, ale v naprosto nepohyblivém stavu. Jeho záchranou se stane mladá a krásna Laponka jménem Anni, která jej dotáhne až do svého skromného domova poblíž velkého jezera.

Shodou okolností k ní naprosto unavený a vysláblý dorazí Všiklo, o kterého se také začne starat. Oba postupem času nabývají na síle, ale zejména ze strany Rusa také k nenávisti, který pořád cítí křivdu druhé světové války a neustále se snaží mladého Fina zabít. Ten je ale naopak absolutně proti násilí a chce již ukončit všechny nesváry mezi ním a Ivanem. Mladá Laponka naprosto nechápe, proč dva statní a mladí muži mezi sebou neustále soupeří, ale je zároveň ráda, že má nějakou společnost, protože její muž ji opustil a byla nucena žít pouze se svým psem. Asi nejlepší situace se naskýtají při rozhovorech hlavních protagonistů, kdy jazykové nedorozumění dávají předpoklady k velmi komickým dialogům. Zejména jsou komické názory na sex, kdy mladá Laponka neustále svádí Fina, ale ten ji nestále říká, ať si s ním nezahrává, jelikož už dlouho neviděl ženu a jeho sexuální touha je obrovská.

Muži postupně ženě pomáhají s prácemi kolem domu a Veiko se dokonce rozhodne postavit saunu,do které poté nesčetně chodí s Anni až nakonec jejich vášeň propukne do nespoutaného sexu. To samozřejmě velmi zklame a zároveň otráví Ivana, který ale zanedlouho také zavítá do Anniniho stanu. Jednoho dne zahlédnou letadlo, které shazuje letáky. Fin ihned běží se podívat, co se dějě. Toho ihned využije Ivan bere pistole a chladnokrevně střílí Veika do zad. Poté se ale dočítá, že válka je u konce. Ve snaze jej zachránit ho táhne ihned k Anni, která jej díky svým poněkud netradičními lékařskými metodami vyléčí. Blíží se zima, a proto musí oba muži odejít, jelikož v malém domečku není dostatek zásob pro tři lidi. Anni jim uplete teplé oblečení a oba nyní už dobří kamarádi se sice smutní, že musí opustit Anni, vydají na dalekou cestu. Celý film je zakončen nádhernými záběry panenské sibiřské krajiny, ale zejména na dva Anniny syny- Ivana a Veika.

Podle mého názoru je tento film opravdu krásnou ukázkou, jak se dají velké jazykové a nenávistní bariéry prolomit díky milé a krásně ženě. Zároveň nemůžu opomenout nádherné záběry na přírodní zátiší sibiřské krajiny.

Odkaz

INFO

Režie: Aleksandr Rogozhkin

Scénář: Aleksandr Rogozhkin

Hlavní postavy: Anni- Anni-Kristiina Juuso

Veikko- Ville Haapasalo

Ivan or Psolt- Viktor Bychkov

Délka filmu: 99 minut

Ocenění

Nejlepší film mnoha festivalů např. Moskva, Festróia – Tróia International Film Festival, Nika Awards, San Francisco International Film Festival atd.

Mnohá ocenění i pro hlavní aktéry filmu..

Rubriky
Nezařazené

Beautiful Mind – Čistá duše

John nash

Píšu tento článek a poslouchám hudbu Jamese Hornera, nadpozemskou, emotivní a speciálně složenou pro film Beautiful Mind. Je úchvatné, když hudba a obraz jdou v naprostém a synchronizovaném souznění a kdy se žádná z těchto složek nepřebíjí. Ano, hovořím o snímku popisující život génia Johna Forbese Nashe. Bohužel tento snímek není až tak znám, především pro to že vyšel za superkomerčními trháky, jako Pán Prstenů nebo Harry Potter, což je veliká škoda.

Režisér Ron Howard obsadil tento biografický kousek opravdu bravurně. Russel Crowe jako John Nash se zhostil své role opravdu famózně, každou sekundu filmu mu prostě musíte věřit. Děj filmu začíná příchodem nejlepších matematických mozků světa na univerzitu Princeton. Mezi nimi je kontroverzní introvert John Nash, který je tak posedlý bádáním po nové teorii, že nenavštěvuje žádnou z hodin. Protože jsem si mírně pročítal Nashuv životopis můžu ještě dodat, že pochytil tak veliké množství vědomostí z nepovinných hodin na střední škole, že ani studium matiky na vysoké škole nepotřeboval.

V jeho bádání po nové teorii ho podporoval jeho spolubidlící a jediný přítel Charles, který paradoxně nebyl matematik, ale student literatury. Hlavní hrdina okolo kterého se zatím celý dosavadní děj točí působí i přes svou obrovskou aroganci a samolibost velice sympaticky. Díky pobytu v hospodě příjde na stěžejní teorii celé jeho kariéry. Na základě této teorie složil děvetadvacetistránkovou disertační práci a roku 1994 za ni dostává Nobelovu cenu.

Já bych se nyní pokusil nastínit o co se v jeho teorii jedná :

Podle zakladatele moderní ekonomie Adama Smithe „slouží individuální ambice jednotlivce automaticky také ku prospěchu kolektivu“. Kdežto John Nash to poopravil a svými výpočty doložil: „Individuální ambice? Ano – jsou bezesporu nutné. Dělejme však to, co je nejlepší pro nás jako jednotlivce, a zároveň nechť je naše počínání v co možná největším souladu s potřebami kolektivu.“

John nash

Disertační práce má obrovský úspěch a díky ní se John Nash dostává na vrchol pomyslného žebříčku prestiže v oblasti matematiků. Dostává kancelář a komparz za účelem dalšího bádání. Nachází i svou životní lásku(spíše ona jeho) a mladý prosperující matematik je na vrcholu blaha. John se, ale pomalu začíná měnit, ze sympatického génia na paranoidního cholerika. Přesně v polovině filmu nastává obrovský šokující zvrat, kterému divák nechce uvěřit, ale musí se mu podat…

Dále, už z děje nebudu prozrazovat. Film se snaží držet podle Nashova života, ale i tak jsem našel jednu zajímavost. Alice ve filmu hovoří o tom, jak by Nashe nejraději opustila, ale pak si vzpomene na to dobré a nemůže mu to udělat. Ve skutečnosti se Alice Nashová z Johnem opravdu rozvedla, ale po 38 letech se k němu vrátila a na předávání nobelových cen, už nechyběla, stejně jako jeho syn. John měl ještě druhého syna jménem John David Nash, který po otci zdědil genialitu, ale i schizofrenii.

John Nash - Russel Crowe

Z filmu mi utkvělo plno velice silných scén. Určitě si nezapomeňte užít scénu předávání per v univerzitní kavárně, nebo proslov Nashe při předávání nobelových cen. Za zmínku stojí i pár legračních scén, kdy se John ptá studentky:„Vidíte toho člověka?“, anebo jeho slogan k tehdy nastávající manželce:„Mám sklon urychlovat tok informací. Nemohli bychom přejít rovnou k pohlavnímu styku?“.

Tento film patří k mým nejoblíbenějším a jeho soundtrack poslouchám víc než často.

Odkaz

Info

  • Drama / Mysteriózní
  • USA, 2001, 136 min
  • režie : Ron Howard

Zajímavé odkazy

Rubriky
Nezařazené

Father and Daughter

Většina celovečerních filmů nedokáže ani zdaleka povědět tak silný a nádherný příběh, jako tento krátkomentrážní animovaný osmiminutový Oscarový snímek. V sekci download si můžete tento snímek stáhnout a sami posoudit jeho kvality. Moc času vám to nezabere a opravdu kvalitní zážitek je zaručen.

Starec a dcera

Otec a dcera

Strhující příběh malé holčičky jezdící denodenně vyhlížet na kole svého ztraceného otce…

Info
– Délka : 8min
– Režie: Michael Dudok de Wit

Rubriky
Nezařazené

Creature Comforts – Nick Park

Nick Park

 Nick Park. Velikán a opravdový génius v animovaném filmu. Speciálně pro náš klubový server jsem připravil upload animovného díla z počátku jeho veleúspěšné kariéry s názvem- Pohodlíčko (orig. Creature Comforts). Ke stažení zde.

Jak již možná název krátkého animovaného filmu napovídá, dostaneme se do prostředí divokých zvířat a to přímo do zoologické zahrady. Celý filmeček je vlastné ztvárněním dialogu mezi zvířaty a Nickem Parkem, kdy odpovídají na otázky ohledně jejich spokojenosti a komfortu, který jim zoologická zahrada dopřává. Nick Park tímto kouskem v podstatě odstartoval svoji velmi úspěšnou kariéru. Mezi jeho filmy jste například mohli vidět: Slepičí úlet, ale zejména velmi divácky ceněné snímky s Wallacem a Gromittem, který byly oceněny i Oskary.

Link na stáhnutí filmu

Zde najdete titule k Pohodlíčku

INFO

Autor: Nick Park- POHODLÍČKO (Creature Comforts)

Země vzniku: Velká Británie

Rok: Velká Británie 1989

Zajimavé odkazy na Nicka Parka:

Zajimávé stránky ohledně jeho filmografie

;-)

Filmografie pro zdatné angličtináře 

Odkaz na stáhnutí filmu: Wallace & Gromit – The Curse of the Were-Rabbit / Prokletí králíkodlaka–Nutná registrace( warforum)

Odkaz na stáhnutí filmu: A Close Shave (O Chloupek)( pokračování Wallace a Gromita–opět warforum

Pro opravdové šílence Wallace a Gromita: Hra Wallace and Gromit in Project Zoo