Rubriky
Nezařazené

Zjizvená tvář (Scarface)

obrazek

Na základě scénáře Olivera Stona a pod režisérskou taktovkou Briana de Palmy vznikl v roce 1983 strhující ramake neméně proslulého filmu Zjizvená tvář z roku 1932. Tento film zachycuje raketový vzestup a snad ještě rychlejší pád člověka, který se snadno a rychle dostane k velkým penězům, ale není na to připraven.

obrazek

Film líčí příběh uprchlého kubánského politického vězně Tonyho Montany (Al Pacino), který se roku 1980 spolu s ostatními kubánskými uprchlíky dostal na Floridu díky tomu, že Fidel Castro otevřel přístav Mariel. Fidel chtěl umožnit Kubáncům dostat se za svými příbuznými do USA, avšak brzy se ukázalo, že kromě kubánských uprchlíků, se na lodě dostalo i zhruba 25000 kubánských trestanců. Tony Montana se po překonání floridské úžiny dostane na imigrační úřad, kde ho úředníci brzy prokouknou a je poslán do uprchlického tábora. V tomto táboře dostane Tony neodolatelnou nabídku v podobě zelené karty, jejíž cena představuje vraždu jisté osoby spjaté s Kubánskou revolucí. Tony příjme a je volný.

obrazek

Po té, co se Tony se svým kamarádem dostane z tábora, živí se jako poskok v jednom fastfoodu. Tato práce ambiciózního a temperamentního Tonyho příliš neuspokojuje a brzy se ze svým společníkem na ni vykašle a jde se starat o své investice. Díky kokainu se Tony velice rychle vypracuje z nuly na velkého bosse. Na vrcholu moci se začne důsledně řídit heslem „THE WORLD IS YOURS“.

obrazek

Zjizvená tvář je jeden z filmů s brilantním příběhem, který vás přes svoji téměř tří hodinovou stopáž nebude ani chvíli nudit. Budete si jej opravdu užívat od první do poslední minuty. Al Pacinův herecký talent se ani v této roli nezapře a celému filmu jeho herecký výkon dodává šmrnc a jiskru.

Tonyho postavu budete buďto nenávidět nebo milovat. Pohled na Tonyho charakter se vám jistě bude měnit v průběhu vývoje filmového příběhu. Nejen herecký výkon Al Pacina, ale také slunné Miami a mafiánské prostředí dotváří krásnou poutavou a hlavně uvěřitelnou atmosféru 80. let. Mimochodem nepřipomněla vám hudba a některé interiéry GTA Vice city?

obrazek

Zajimavosti: Ve filmu slyšíme 207krát slovo „fuck“, to je více, než jednou každou minutu.
Natáčení vzbudilo v Miami obrovský skandál, protože představitelé města si nepřáli film natáčet právě v jejich městě. Měli obavy z poklesu turistického ruchu, protože si na základě filmu udělají lidé špatný obrázek o Miami. Většina filmu se tak natáčela v Los Angeles Vzkaz „The World is Yours“ se objevilo na plakátě k původnímu filmu Scarface z roku 1932.
Oliver Stone pojmenoval hlavního hrdinu podle svého oblíbeného hráče amerického fotbalu Joe Montany.
Sadám Hussein pojmenoval jednu ze svých firem, které se údajně starala o praní špinavých peněz jako „Montana Management“ přesně jako ve filmu. Al Pacino nejednou prohlásil, že Tony Montana je jeho nejoblíbenější role ze všech, které natočil.

O filmu: Scarface USA, 1983, 170 min Režie: Brian De Palma V hlavních rolích: Al Pacino, Steven Bauer, Michelle Pfeiffer, Mary Elizabeth Mastrantonio, Robert Loggia, F. Murray Abraham, Harris Yulin, Mark Margolis, Richard Belzer, Gregg Henry, Katt Shea

Rubriky
Nezařazené

Kladivo na čarodejnice

Středověk, Petrovy kameny, mystika, pálení čarodějnic..Ano, skalní příznivci kvalitního českého filmu již zcela jistě ví, kam mé indicie směřuje. Unikátní snímek režiséra Otakara Vávry nás zavede do doby temna, do doby přísné a neúprosné inkvizice i utrpení bezmocných lidí.

Středověk je nejen známý pro své velkolepé stavby, ale pro časté procesy s čarodějnicemi. Během několika let přišlo na zmar mnoho lidských životů a to jen kvůli demagogii, nenávisti, majetkovému prospěchu a nesmyslné pověře ďábla jako pokušitele všech lidí. Příběh filmu se odehrává na Moravě, kde je pozván inkvizitor, který má ze zdejšího kraje vymýtit čarodějnice. Během několika měsíců se mu podaří dostat na smrtelnou hranici hned desítky nevinných lidí, kteří díky děsné tortuře vylíčili i to, co se nemohlo nikdy stát. Inkvizitor se snaží z procesů vymámit co největší majetek, a proto rozbíhá hru o život nejen chudých občanů, ale nebojí se vstoupit ani do kruhů vysokých náboženských hodnostářů

obrazek

Film Kladivo na čarodějnice je, dle mého názoru, naprosto jedinečný. Svým pojetím, hrůzností, sugestivní hudbou a výbornou kamerou, představuje to nejlepší z režisérské dílny Otakara Vávry. Nejen že film zobrazuje hrůznost středověkých procesů, ale zároveň může být pojat jako metafora ke komunistickým procesům, kdy byli lidé během smyšlených soudních řízení posíláni bezostyšně na smrt. Herecké výkony hlavních představitelů jsou obdivuhodné. Pan Vladimír Šmeral jako inkvizitor se Vám během filmu natolik zhnusí, že při výběru dalšího snímku s tímto aktérem, se hluboce zamyslíte, zda-li máte chuť se na tohoto jinak skvělého herce ještě dívat. Démonické oči Václava Lohnického Vám nedají na dlouhé noci spát a jeho pronikavý hlas Vás snad bude strašit do konce života. Superlativy na tento snímek bych mohl opomíjet až do nekonečna, zkrátka mě tento film naprosto nadchl a zcela jistě bych jej chtěl doporučit všem milovníkům kvalitních filmových snímků.

obrazek

Zajímavosti

  • Film byl natočen podle románu Václava Kaplického „Kladivo na čarodejnice.“
  • Snímek se natáčel nedaleko Velkých Losin (okres Šumperk).
  • Snímek je pozoruhodný i erotickými scénami, které v té době byly pro mnoho lidí nepřijatelné.

INFO

  • Režie: Otakar Vávra
  • Délka filmu: 103 minut
  • Rok vydání: 1969
  • Hrají: Elo Romančík, Vladimír Šmeral, Soňa Valentová, Josef Kemr, Lola Skrbková, Jiřina Štěpničková, Marie Nademlejnská, Miriam Kantorková, Lubor Tokoš, Blažena Holišová, Jaroslava Obermaierová, Jiří Holý, Čestmír Řanda st., Blanka Waleská, Martin Růžek, Josef Bláha, Eduard Cupák, Ilja Prachař, Gustav Opočenský, Václav Lohniský, Štěpán Zemánek, František Holar, Zdeněk Kryzánek, Miloš Willig, Josef Mixa, Josef Elsner, Zuzana Cigánová

Ocenění

  • Plzeňský filmový festival- 1. místo
Rubriky
Nezařazené

Karamazovi

„Všichni jsme Karamazovi…“ Čekal bych ledacos, ale rozhodně ne to, co můžu s klidným svědomím nazvat zázrakem. Zázrak mi byl totiž seslán v podobě Karamazových, nového počinu režiséra Petra Zelenky.

Ano, rozevřelo se nejspíš nebe a na zem sestoupil český film, který z masy vyčnívá stejně výrazně jako Honza Kollerů mezi sedmero trpaslíky. Jak jinak si totiž vysvětlit, že si někdo konečně dovolil porušit začarovaný kruh komedií, tragikomedií, trapných komedií, rádobykomedií a dalších komediálních derivátů, který je nám naší starou dobrou chudou kinematografií v posledních letech nabízen? Ať už se o zázrak jedná nebo nejedná, v každém případě je skvělé, že podobný film vznikl, neboť ho česká filmařina potřebovala jako onu příslovečnou sůl.

Netušíte-li, co jsou Zelenkovi Karamazovi zač a čekáte spíš klasické přepracování Dostojevského otcovražedného materiálu, budete pravděpodobně zklamáni. Pojetí, které je divákovi předkládáno, je totiž…ehm…řekněme netradiční. Děj je pevně usazen do chátrajících oceláren v Polsku, kam přijíždí skupina pražských herců (Dejvické divadlo), aby odehrála svou adaptaci Bratrů Karamazových. Příběh se nám následně rozděluje na dvě linie – hra samotná a dění mimo ni, herci na place versus herci v civilu. Tyto linie jsou však více či méně pomyslné. Postupně (a vlastně docela brzy) se totiž stírají hranice mezi jevištěm a hledištěm, mezi tím, kde končí divadlo a kde začíná život. To pak divák skutečně kolikrát neví, jestli se ještě hraje nebo už nakukuje do zákulisí.

obrazek

Herci přijíždějí na scénu…

Když se na film dívám z estetického hlediska, nenapadá mě nic, co by se dalo vytknout – skvělá kamera, úžasné obrazy, strhující atmosféra a fantastický zvuk. To nemluvím o výtečné hudbě, jejímž autorem je držitel Oscara Jan Kaczmarek (rok 2005 a Hledání Země Nezemě). Dlouho jsem nepoužil tolik superlativ na tak malém prostoru, ale těžko si pomoci, když ve mně pořád zůstává ona sladká příchuť nadšení, kterou má člověk při nadstandardně příjemném překvapení.

Co si však zaslouží jednoznačně největší pozornost, jsou bezesporu herecké výkony. Fakt, že je Ivan Trojan špičkou, která zraje jako víno, snad ani není třeba připomínat. Mimo jeviště poťouchlý truhlík, který vypadá, že si neumí zavázat tkaničku u bot aniž by mu přitom někdo nedržel na uzlíku ukazováček. Avšak promění-li se ve starého otce Karamazova, stává se z něj ve vteřině ledabyle upravený hřímající rozervalec, kterého je všude plno. Trojan v tomto filmu donutí diváka hltat každičké jeho slovo a ještě na kolenou prosit o nášup. Abych ale nezůstal pouze u Trojana – další hvězdou je každopádně Igor Chmela, jehož talent naštěstí nebyl zprzněn růžovozahradně-ordinačními nesmysly. Podobně perlí i David Novotný, Martin Myšička či hodně uvěřitelně úchylný Radek Holub.

obrazek

„Máš natržený kabát, brácho…“

Možná se ještě ptáte, jestli se obejdete bez znalosti předlohy. Obejdete. Nejspíš vás bude trochu deptat (jako mě) absence podrobnějsí znalosti Dostojevského kusu, ale i tak se to dá zvládnout. A docela by mě zajímalo, jak by se Zelenkův spektákl líbil samotnému Fjodoru Michajlovičovi…:-) Sečteno podtrženo – pokud vám ona žánrová past, ve které se česká kinematografie dlouhá léta nachází, už taky leze krkem, film Karamazovi zkrátka musíte vidět. A basta. Fidli. Šlus. Tečka.

Info

  • Režie : Petr Zelenka
  • Hrají : Ivan Trojan, Radek Holub, Igor Chmela, Roman Luknár, David Novotný, Martin Myšička, Lenka Krobotová, Pavel Šimčík, Michaela Badinková, Lucie Žáčková
  • Česko/Polsko, 2008, 110 min
  • Hudba: J. A. P. Kaczmarek
  • Drama
Rubriky
Nezařazené

Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu

Nedávno jsem četl anketu o nejlepší komedii století. Mezi aspiranty jsem našel film Dr. Divnovláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu. Trošku jsem se zarazil. Z doslechu jsem se totiž dozvěděl, že se jedná o snímek, který líčí napjaté vztahy mezi Spojenými státy americkými a Sovětským svazem během studené války. Po zhlédnutí snímku jsem rapidně přehodnotil postoj, protože jsem se během filmu několikrát přistihl, že se směji. Nikoliv však typickým vtipům, ale spíše groteskním výstupům předních sovětských a amerických politiků.

Vztahy mezi Sovětským svazem a USA byly během studené války opravdu na velmi tenkém provázku. Stačil jediný chybný krok a třetí světová válka již byla v dohledu. V této nepřehledné situaci jeden z generálů Spojených států amerických vyšle bez jakýchkoliv okolků letku, nesoucí atomové bomby. Tato letka má za úkol zničit předem daná místa a hlavně podle generála zastavit sovětskou hrozbu pro celý svět. O tomto plánu se za několik hodin dozví i prezident USA. Začíná hra s časem, ve které jde opravdu o vše. Prezident se snaží za každou cenu urovnat hrozící konflikt, ale má proti sobě silnou argumentaci v podobě jednoho z generálů, který bytostně nenávidí komunismus jako takový. Při jedné z velmi bizarních situací se dokonce popere se sovětským velvyslancem a následně se s ním hádá jako malé dítě. Letadla neúprosně letí ke svým cílům a šifra potřebná pro zrušení náletu je stále pouze v rukou šíleného generála, který se nehodlá vzdát. Následně neustojí zradu svých vlastních vojáků a zastřelí se.

obrazek

Jeho podřízený, ztvárněný ve filmu Peterem Sellersem, ihned začne zkoumat, jakou šifru generál použil, aby mohl zastavit zkázu celého světa. Jaderné zbraně by totiž aktivovaly tajnou zbraň Sovětského svazu – zbraň posledního soudu, která by kompletně vyhladila faunu i flóru na planetě Zemi. Nakonec se podaří doručit šifru takřka všem letadlům kromě jediného, které chce zastat svoji občanskou povinnost a za každou cenu svrhnout bombu na cíl. Pumu se podaří i přes značné problémy shodit a to velmi humorným způsobem, kdy sám kapitán letadla otevře víko pro svržení bomby a spolu s kovbojským jásotem padá na cíl. Nyní se ale musí vyřešit problém, jak nadále zachovat život na povrchu Země. Ke slovu přichází záhadný nacistický doktor Divnovláska, který za války pracoval pro samotného Hitlera, čehož si ale i ti méně pozorní všimnou při oslovování amerického prezidenta. Doktor navrhne, že část lidské populace by se mohla stáhnou do podzemí, kde již nehrozí žádná radiace a také podotkne, že se musí ustanovit plán reprodukce nové populace, ve kterém by mělo připadat deset žen na jednoho muže, což potěší většinu osazenstva. Samozřejmě se i tato situaci vyvine ve vzájemné obviňování a osočování obou velmocí z důvodu obsazení podzemních prostor.

Sarkasmus a až nadsazená ironie provází celý film a přivede vás k závěru, že celý film je velmi povedená satira, za kterou by se nemusel stydět žádný z proslulých spisovatelů. Velmi mě také pobavila některá vysvětlení naprosto absurdních věcí. Například unavenosti muže po sexuálním styku či utopistický nápad života lidí v podzemí. Největším a pro mě nejpříjemnějším překvapením filmu je herecké absolutorium Petera Sellerse, kterého já osobně znám pouze z frašek typu Růžový Panter. V tomto filmu se ale nebál „střihnout si“ trojroli, přičemž v každé má svůj osobitý styl a kouzlo.

Zajímavosti

  • Doktor Divnoláska trpěl tzv. „syndromem cizí ruky“ (alien hand syndrome nebo také anarchic hand syndrome) což je projevem kortikobazální degenerace (CBD). Více na wikipedii
  • Snímek ihned po uvedení zaznamenal rozporuplné reakce, zejména díky svému námětu v knize Petera George.

INFO

Režie: Stanley Kubrick

Délka filmu: 93 min.

Rokvydání: 1964

Hlavní postavy: Peter Sellers, George C. Scott, Sterling Hayden, Keenan Wynn, Peter Bull, James Earl Jones

Odkazy